Každému myslícímu člověku je jasné, že když si chce uvařit polévku, tak podstatou je prostor pro vaření, znalost vaření, mít k dispozici vše potřebné k přípravě polévky, dále mít vhodné nádobí a nástroje k očištění a nakrájení či nastrouhání zeleniny, vodu. A konečně i energii, která by přivedla připravenou polévku k varu a uvaření.
Každé jídlo podle receptu, jinak je nestravitelné
Jedno bez druhého se neobejde. A samozřejmě, že postup je dán lidskou potřebou jíst, znalostí postupu jak vyrobit vybranou polévku podle chuti, aby organismus získal potřebné látky stravou a člověk měl z ní i požitek, slast. Postup vaření polévky se nedá zvrátit, protože každá ingredience potřebuje svou dobu i intenzitu varu, velikost jednotlivých kousků různých druhů zeleniny, míru v množství, aby chuť jedné nepřevažovala nad druhou, určité koření v určitém množství a než ji neseme na stůl, i různé přídavky podle druhu polévky. To je řád. Jakékoliv pokusy tento řád podlomit, nebo vymyslet něco, co se může měnit, aby obvyklý řád přestal platit, či přidávat do polévky něco, co změní její charakter, může v důsledku být nestravitelné a lidský organismus, který potřebuje řád, něco takového nepřijme a snaží se nestravitelných součástí zbavit, pro člověka nepříjemnou cestou. No, ještě že máme ty naše moderní medikamenty, které následky našich pokusů hned napraví, zbaví nás nepříjemných tlaků v žaludku, následků překyselenosti či problémů se střevy. Ale jako „zlý bonus“ někde něco poškodí. A čím více se na něho spoléháme, tím více škodí. Tolik o řádu a pořádku z mého pohledu.
Bitva v kuchyni
Samozřejmě, že do této polévky lze vložit pečlivě oprané a nabobtnané barevné fazole, které se budou snadno vařit, jen se musí dát pozor, aby se nerozvařily a místo polévky by nevznikla hustá neupotřebitelná kaše.
A tak je to i myšlením, které opomíjí míru a následky, které se nedají tak snadno odestát. A těch kuchařů se najednou sejde celá řada. Někteří radí přidat koření, druzí zase ubrat kaše a přidat jinou ingredienci, ale nic to nepomůže, protože základní recept byl porušen. Ovšem, nikdo si na něho už nevzpomněl. A strávníci se nejdřív nevěřícně koukají na talíř, vezmou lžíci, ochutnají, zašklebí se a vstanou výhružně ozbrojeni všemi příbory za účelem ztrestat kuchaře. Při honbě za kuchaři tu si někdo ukradne pečené kuře, onen zase uloupne velký kus dortu, jiný zase sní salát nebo si schová pod kabát suché francouzské víno, které se používá do francouzských omáček. Šéfkuchař vyleze na židli a chce něco říci, ale pusu mu zavře lívanec se šlehačkou. A na původní recept si zase nikdo nevzpomene.
Chytrá hlava - všichni si přijdou na své
Do kuchyně, kde probíhá boj, vejde člověk, který všechno ví, protože všude byl, přehlédne bojiště, brzy zjistí, o co vlastně jde a řekne: doba je jiná, proč se hádáte? Dáme tomu pokrmu jiné jméno a prohlásíme ho za tradiční pokrm Evropy. A bude se jmenovat po tom, kdo ho vyrobil, přihlásíme ho do soutěže a když vyhraje, bude patřičně odměněn a pak všichni, kdo mu v tom bránili, zaplatí výlohy. Není nad to, když si dokáže někdo tak poradit s rozvaděným kolektivem, který svou nešikovností zkazil původně zamýšlenou polévku.
Zrodila se jiná receptura, taková, do které může každý přidat, co se mu zachce a nikdo ho nebude šikanovat, že tam chybí majoránka.
Žádné komentáře:
Okomentovat